Už je to niekoľko rokov, čo v speleoklube  Nicolaus aktívne pôsobí ruský jaskyniar Nikolaj Vasilievič  Jermakov. Narodil sa  v  1951 v uralskom meste Sverdlovsk (dnes Jekaterinburg), kde žil iba prvé tri roky. Jeho otec, ktorý pracoval vo vojenskom priemysle sa za prácou často sťahoval a tak časť života strávil aj na Sibíri či Kazachstane. Keď navštevoval ôsmu triedu základnej školy v Moskve tak si prečítal sprievodcu po moskovskej oblasti. Tu sa opisovalo okolie rieky Pachva v Leninských gorkách. V podzemných baniach sa tu oddávna ťažil vápenec, ktorý sa používal v Moskve ako stavebný materiál. S kamarátmi tu so sviečkami prechádzali kilometre v podzemí a hľadali spojenie medzi štôlňami na ľavom a pravom brehu rieky. Azda tu v prirodzených krasových dutinách nafáraných štôlňami vznikol záujem o speleológiu a spolu s kamarátom vstúpili do speleologického združenia Kras, ktoré viedol Sergej Korogodov.

zápis akce ze soboty 6.8.2011

Nejprve bych se rád kajícně omluvil pánům Petrům Va., Ho., La.. Bez jejichž přičinění bychom zdaleka nebyli na lokalitě Klíč tak daleko a hluboko. Kolik je to nyní vlastně metrů a jaké převýšení, nevíme – prostory ještě nejsou zaměřeny.

Akce začala v pátek velkým a těžkým rozhodováním, kdy Silvestr dlouho váhal, zdalipak pojede na JT, trochu se společensky povyrazit, či má raději zvolit mou nekomunikativní společnost. Po dlouhém uvažování zvítězilo Ohniště. A protože naše rozhodnutí odjet padlo jako obvykle na poslední chvíli, nestačili jsme kontaktovat naše záchytné kamarády z Liptovské kotliny a tak jsme páteční noc strávili opět jako psanci na štěrku před chatou... Naštěstí už nepršelo, zato déletrvající období dešťů bylo poznat v jeskyni.