Skončila říje, a to znamená, že jsme konečně mohli vystoupit na horu. Celý minulý měsíc jsme respektovali přání myslivců a v tomto období je necháváme na pokoji a nerušíme naší přítomností jejich „sledování“ vysoké… Na rozdíl od Holúbeka jsme postoupili jen o zhruba dva metry. Zato zcela vyjímečně v suchu, bez bláta – jen práce s čistým kamením. Nemá cenu popisovat práci – ale zabádali jsme si pěkně. O čem ale chci psát, je zcela z jiného soudku.
Když jsem se v předchozím příspěvku zmínil o menším objevu
s krápníkama, netušil jsem, že máme jakési tajné, ba tajuplné
příznivce. Přitom lidí, co zná tuto lokalitu není mnoho. Přátelé díky
za podporu, ale pokud už máte sílu vyštrachat se až na vrchol Ohniště,
zanechte nám třeba kořalku, nebo hřebíky, či jiné nezbytnosti pro
výzkum. Ale zároveň bych Vás chtěl důrazně požádat, aby jste si svoje
odpadky zase odvezli dolů a domů. Je sice hezké, že jste ty plechovky
nenechali rozházené v okolí lokality, a tak nezbývá než ocenit, že jste
ten pytlík bordelu uklidili mezi naše ukryté věci pod strom.
Dle přiložené fotografie se snad majitelé poznají, zamyslí se nad
sebou a útěchou jim může být, že další možné objevy ponesou název
jedné z ingrediencí….
RSS feed Comments
