Skip to content

Speleoklub NICOLAUS

Narrow screen resolution Wide screen resolution Auto adjust screen size Increase font size Decrease font size Default font size default color cyan color green color brick color light color
Home arrow Jaskyne arrow Jánska dolina arrow Slemä arrow Znovuobjevení Bielej jaskyne
Napísal Jaroslav Šanda ZO 6-28 Pondelok, 11 január 2010

 Přečo si dal do tej jaskyne rebrík? Aneb není nad dokumentaci historie objevů.

V posledních dnech roku 2009 jsme podnikli speleologickou výpravu na východní břeh řeky Moravy ve složení Petra Holubcová, Jaroslav Šanda (ZO 6-28) a Petr Nováček (ZO 6-12 , Nicolaus). V nablýskané zbroji jsme se těšili na pokračování v pracech na našich obvyklých pracovištích v Nové Stanišovské jaskyni. Pavol Procházka nás však v Liptovskom Jáne pobavil zprávou, že právě zažili nejvydatnější tání za mnoho posledních let a že voda v minulých dnech tryskala i z doposud neznámých vývěrů.

Po rychlé kontrole stavu hladiny ve Vodní puklině v Nové Stanišovské opadly naše poslední naděje na klidně rutinní dovolenou pivo-kilof-spacák-kadibudka-kilof. Navíc jsme zjistili, že kadibudka padla za oběť komerci a místem, kde se nacházela, vede nyní vyštěrkovaná pěšina pro návštěvníky Malé Stanišovské jaskyne. Petr Nováček od tohoto momentu neopomenul při sebemenší příležitosti vyvolávat heslo :"smrt komerci!"

Pavol Procházka nás rychle vytrhnul z letargie malinko dobrodružně podbarveným vyprávěním o pěkném průvanovém místě přímo na povrchu, které prý je jako stvořené pro otroky našeho typu. Na hřbítku Slemä ve výšce těsně kolem 900m n.m. se nachází pěkné místo mezi sklaními bloky, kde z pukliny skutečně vychází velmi citelný průvan i při venkovní teplotě jen kolem 0°C. Našim pracovištěm se tedy stala Biela jaskyňa, pár desítek výškových a povrchových metrů vzdálená od známé Šrolovy sondy.O výsledcích prací v této sondě nejsou známy žádné zaručené informace.

V následujících pěti pracovních akcích jsme podlehli vidině snadno vydřené žízně a po vyčištění vstupu jsme pokračovali v rozšiřování pukliny a odstraňování rozpukaných skal a odlomených polic. Ohledáním deponie jsme zjistili, že plácek před jeskyní byl vytvořen uměle a není starší než jednu či dvě dekády. Přesto vstup do jeskyně byl přepažen blokem skály tak, že do síňky nacházející se asi 1,5 m za vchodem bylo možné tak tak proplazit. O těžbě kamenů a sedimentů z síňky za vchodem zde však nemohla být valná řeč.

Kdyby byla podstatou této zprávy výkonnost naší podivné trojky, napočítali bychom si vše do posledního kamene a kýble. Pointa této akce však číhala za jiným rohem. Jeskyně již po třetí akci měla rozšířený vstup, který jsme zapažili dřevením a bylo možné celkem svižně těžit materiál. Po prolezení do síňky rozměru ca. 1,5 * 3m je směr jeskyně celkem jasně naznačen průvanem deroucím se z pukliny v nejnižším místě. Podle pozdějšího zjištění je jeskyně tektonického původu a je pravděpodobně uložená na křížení puklin. Při prokopávání průvanového místa se nám tu a tam podařilo prohodit kamínek a kochat se jeho zvučným padáním. To nám dodávalo dobré nálady.

V sobotu jsme na pracoviště dorazili naposledy, s největším odhodláním. A také v největším počtu. S námi dorazil také Peter Magdolen a další slovenští bratři a zahájili jsme rozebírání zaklíněných bloků v zcela svislé puklině široké ca. 35 cm a vybrané již do hloubky 150 cm. Z pukliny se materiál přetěžoval přes síňku dále na povrch a po rozebrání vznikla prostora, jíž se dalo alespoň nahlédnout dále.

Nastaly spekulace nad pádem kamene do volného prostoru, připomínání nedaleké Nové Stanišovské jaskyně a naznačování posunu odjezdu domů. Autor tohoto příspěvku strategicky počkal, až se ostatní podívají a po kouscích ještě zvětší průlez ve snaze proniknout dovnitř.

Pak přišla vhodná chvíle a jako poslednímu  zájemci se nečekaně naskytla možnost náhledu. Po spuštění spodní poloviny těla do pukliny a vhodném překonfigurování tuku, čnějícíh oudů a zohýbání těla se povedlo propadnout mezi bloky a rozepřít se o stěny. Po zajištění pomocí kýblovacího lana vedeného kolem hrudníku ("ať si to dá kolem krku, je to praktičtější") se naskytl pohled, který by potěšil asi málokoho. Puklina přecházela do prostory čtvercového profilu na rozpažení rukou a hluboké cca. 6 metrů, na jejímž dně stál starý dřevěný žebřík opřený o skalní blok. Vzhledem k tomu, že se s touto informací nehodlal nikdo z přítomných smířit, následovalo podávání fotoaparátu do pukliny a podávání zpět.

Dále již jen následovaly plačky starých mužů, balení výbavy a lamentace nad tím, jak důležité jsou informace o historii výzkumů pro současné speleology. Spuštění do jeskyně čeká na Petera Holůbka, který slíbil co nejdříve vyrobit i mapu. Podle naší domněnky by se mohlo jednat o nejzašší místo, do kterého se po stopách průvanu dostal obejvitel červor Šroll a kam si pro zdolání skalního bloku na dně prostory přinesl žebřík.

Pravdivost této domněnky potvrdí či vyvrátí další průzkum. Také je možná souvislost s ca. 8m vzdálenou jeskyní s celkem nenápadným vstupem, do které se nasoukal Peter Magdolen a v níž našel tři měřicí body, víčko z ploché baterie a použitou vojenskou dýmovnici.



Povec ostatným cez...

Súvisiace články:

Komenty (0)add comment

Napíš koment
quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley

security image
Opíš zobrazené písmena


Copyright 2007. All Rights Reserved.
busy
 
< Predch.   Ďalší >