Přečo si dal do tej jaskyne rebrík? Aneb není nad dokumentaci historie objevů.
V posledních dnech roku 2009 jsme podnikli speleologickou výpravu na východní břeh řeky Moravy ve složení Petra Holubcová, Jaroslav Šanda (ZO 6-28) a Petr Nováček (ZO 6-12 , Nicolaus). V nablýskané zbroji jsme se těšili na pokračování v pracech na našich obvyklých pracovištích v Nové Stanišovské jaskyni. Pavol Procházka nás však v Liptovskom Jáne pobavil zprávou, že právě zažili nejvydatnější tání za mnoho posledních let a že voda v minulých dnech tryskala i z doposud neznámých vývěrů.
Po rychlé kontrole stavu hladiny ve Vodní puklině v Nové Stanišovské
opadly naše poslední naděje na klidně rutinní dovolenou
pivo-kilof-spacák-kadibudka-kilof. Navíc jsme zjistili, že kadibudka
padla za oběť komerci a místem, kde se nacházela, vede nyní
vyštěrkovaná pěšina pro návštěvníky Malé Stanišovské jaskyne. Petr
Nováček od tohoto momentu neopomenul při sebemenší příležitosti
vyvolávat heslo :"smrt komerci!"
Pavol Procházka nás rychle vytrhnul z letargie malinko dobrodružně
podbarveným vyprávěním o pěkném průvanovém místě přímo na povrchu,
které prý je jako stvořené pro otroky našeho typu. Na hřbítku Slemä ve
výšce těsně kolem 900m n.m. se nachází pěkné místo mezi sklaními bloky,
kde z pukliny skutečně vychází velmi citelný průvan i při venkovní
teplotě jen kolem 0°C. Našim pracovištěm se tedy stala Biela jaskyňa,
pár desítek výškových a povrchových metrů vzdálená od známé Šrolovy
sondy.O výsledcích prací v této sondě nejsou známy žádné zaručené
informace.
V následujících pěti pracovních akcích jsme podlehli vidině snadno
vydřené žízně a po vyčištění vstupu jsme pokračovali v rozšiřování
pukliny a odstraňování rozpukaných skal a odlomených polic. Ohledáním
deponie jsme zjistili, že plácek před jeskyní byl vytvořen uměle a není
starší než jednu či dvě dekády. Přesto vstup do jeskyně byl přepažen
blokem skály tak, že do síňky nacházející se asi 1,5 m za vchodem bylo
možné tak tak proplazit. O těžbě kamenů a sedimentů z síňky za vchodem
zde však nemohla být valná řeč.
Kdyby byla podstatou této zprávy výkonnost naší podivné trojky,
napočítali bychom si vše do posledního kamene a kýble. Pointa této akce
však číhala za jiným rohem. Jeskyně již po třetí akci měla rozšířený
vstup, který jsme zapažili dřevením a bylo možné celkem svižně těžit
materiál. Po prolezení do síňky rozměru ca. 1,5 * 3m je směr jeskyně
celkem jasně naznačen průvanem deroucím se z pukliny v nejnižším místě.
Podle pozdějšího zjištění je jeskyně tektonického původu a je
pravděpodobně uložená na křížení puklin. Při prokopávání průvanového
místa se nám tu a tam podařilo prohodit kamínek a kochat se jeho
zvučným padáním. To nám dodávalo dobré nálady.
V sobotu jsme na pracoviště dorazili naposledy, s největším odhodláním.
A také v největším počtu. S námi dorazil také Peter Magdolen a další
slovenští bratři a zahájili jsme rozebírání zaklíněných bloků v zcela
svislé puklině široké ca. 35 cm a vybrané již do hloubky 150 cm. Z
pukliny se materiál přetěžoval přes síňku dále na povrch a po rozebrání
vznikla prostora, jíž se dalo alespoň nahlédnout dále.
Nastaly spekulace nad pádem kamene do volného prostoru, připomínání
nedaleké Nové Stanišovské jaskyně a naznačování posunu odjezdu domů.
Autor tohoto příspěvku strategicky počkal, až se ostatní podívají a po
kouscích ještě zvětší průlez ve snaze proniknout dovnitř.
Pak přišla vhodná chvíle a jako poslednímu zájemci se nečekaně
naskytla možnost náhledu. Po spuštění spodní poloviny těla do pukliny a
vhodném překonfigurování tuku, čnějícíh oudů a zohýbání těla se povedlo
propadnout mezi bloky a rozepřít se o stěny. Po zajištění pomocí
kýblovacího lana vedeného kolem hrudníku ("ať si to dá kolem krku, je
to praktičtější") se naskytl pohled, který by potěšil asi málokoho.
Puklina přecházela do prostory čtvercového profilu na rozpažení rukou a
hluboké cca. 6 metrů, na jejímž dně stál starý dřevěný žebřík opřený o
skalní blok. Vzhledem k tomu, že se s touto informací nehodlal nikdo z
přítomných smířit, následovalo podávání fotoaparátu do pukliny a
podávání zpět.
Dále již jen následovaly plačky starých mužů, balení výbavy a lamentace
nad tím, jak důležité jsou informace o historii výzkumů pro současné
speleology. Spuštění do jeskyně čeká na Petera Holůbka, který slíbil co
nejdříve vyrobit i mapu. Podle naší domněnky by se mohlo jednat o
nejzašší místo, do kterého se po stopách průvanu dostal obejvitel
červor Šroll a kam si pro zdolání skalního bloku na dně prostory
přinesl žebřík.
Pravdivost této domněnky potvrdí či vyvrátí další průzkum. Také je
možná souvislost s ca. 8m vzdálenou jeskyní s celkem nenápadným
vstupem, do které se nasoukal Peter Magdolen a v níž našel tři měřicí
body, víčko z ploché baterie a použitou vojenskou dýmovnici.